Rouna

Přírodních materiálů tvořených vlákny, která se dají spřádat, je celá řada. Jsou to jednak vlákna rostlinného původu, jako např. len nebo bavlna, nebo jsou to, pomineme-li hedvábí získávané z bource morušového, vlákna ze srsti nejrůznějších zvířat. Za zmínku určitě stojí, že oblíbeným materiálem pro předení je srst některých plemen psů i koček, ovšem s tím, že čím delší chlupy, tím lépe (vlákna kratší než 5 cm se předou již docela obtížně). Ve výčtu důležitých materiálů nelze vynechat ani mohérové a kašmírské kozy, angorské králíky, lamy a velbloudy.

Nejoblíbenějším a zároveň nejrozšířenějším materiálem pro ruční zpracování je ale bezesporu ovčí vlna. Chovatelé ovcí v různých dobách a v různých částech světa vyšlechtili velké množství plemen a to buď hlavně k produkci masa a mléka, nebo pro vlnu.

Ovečky jsou zpravidla jednou do roka stříhány (to jim samozřejmě neškodí, jak se někteří lidé mylně domnívají) a profesionální střihači to dokážou udělat tak, že se jim celý "kožich", tvořený ostříhanými vlákny, nerozpadne. Drží pohromadě ve tvaru stažené kůže a říká se mu rouno.

Rouna mohou být podle plemen rozličně barevná a jsou tvořena různě dlouhými a různě jemnými vlákny. Surové (neprané) rouno je napuštěné přírodním tukem (lanolinem) a obsahuje (podle péče chovatele) větší či menší množství nečistot (trávu, bodláky apod.).

Pokud již umíte příst, není problém příst pěkné čisté a nepocuchané rouno tak jak je, bez předchozího praní a česání. Jinak je potřeba mastné rouno před dalším zpracováním vyprat a načesat (ruční kartáče a česačka viz Česání) a získat tak vlněné česance, které jsou pro ruční předení ideálním materiálem. Někdy se česance pro znazší předení znovu mastí, a sice emulzí - směsí oleje a vody 1:1.